Název boudy a po ní pojmenovaného velkého, z daleka viditelného bezlesého prostoru se odvíjí od dvou teorií. První hovoří o tom, že si zde nosiči opravovali své pracovní nástroje, tedy klíny, podle nichž posléze místo dostalo své jméno. Proti této teorii hovoří několik jasných faktů. Komu by se chtělo přidat si k nákladu železné rudy ještě těžké nářadí? Havíři tehdy spíše než klíny používali želízko a mlátek. Tato teorie je romantická, ale málo pravděpodobná. Druhá teorie pracuje s tvarem velké enklávy, která při pohledu zdálky připomíná klín. Již v 17. století na velké louce pod Klínovou boudou vyrostla celá řada stavení. Podle první boudy se jim říkalo Keilbauden – Klínové Boudy.
22. února 1970 bouda zanikla. Na lyžařském kurzu tu tehdy byli studenti z Vysokého Mýta. V 10:00 vybuchl dieselový agregát, který pro zdejší boudy vyráběl elektrický proud. Hořící nafta, na jejíž hašení nebyl v boudě dostatek vhodných prostředků, vystříkla na stěny a požár se s nepředstavitelnou rychlostí rozšířil do celého objektu. Veškerá lidská snaha o lokalizaci nebo zastavení požáru stavení, které bylo z velké části vystavěno ze dřeva, byla marná. Požár trval jen něco málo přes dvě hodiny, krátce po poledni se poslední ohořelé zdi zřítily do spáleniště.
Fotogalerie:
