Penzion byl postaven podle projektu rožmitálského architekta a stavitele Jana Koláře na návrší nad Rožmitálem. Později byl dostavován za účasti sušického architekta Karla Houry a rožmitálského stavitele Jiříka. Penzion sliboval výhled v těsném sousedství brdských lesů a rybník. Nabízel 42 pokojů, noclehárnu pro turisty, rozlehlou jídelnu s prvotřídní kuchyní, knihovnu, velký bufet, kabinet pro hosty toužících poklidu v separé, lovecký salonek s hracími stoly pro hráče karet. U Kašparovského rybníka, který byl pronajímán od arcibiskupa byly v letním provozu sprchy a byla zde možnost půjčit si loďky. K dispozici byly i dva tenisové kurty. V přízemí penzionu byla kuchyně, velká spižírna, sklep a výčep po levé straně směrem k rybníku. K jídlu byli hosté svoláváni zvoničkou na střeše. K přízemí patřily ještě dva pokoje pro hosty, jeden pro domovníka a kancelář. O provoz se staraly dvě pokojské, kuchař, cukrář, pomocné síly do kuchyně, vrchní čišník a pikolíci. Domovník pracoval zároveň jako šofér, který vozil hosty z vlakového nádraží.
Stav penzionu se vlivem neúdržby zhoršuje. Do budovy zatéká dírou ve střeše. Kvůli vlhkosti se propadají rákosové stropy. Jsou znát stopy po vandalech a zlodějích kovů, ale bylo strháno i obložení stěn ve společenském sále v přízemí. Jediným pozitivem je částečné vyřezání vzrostlých náletů v blízkosti budovy, což se ovšem učinilo, jen z důvodu, aby větve netrhaly plachty projíždějícím kamionům.
Fotogalerie: