Podivné zvuky, tajemná světla a stíny, mlžně postavy, tváře vyhlížející z oken – to vše je opuštěné Šumperské sanatorium.
Sanatorium bylo pod označením „hydroterapeutický ústav“ 14. června 1899 slavnostně otevřeno s kapacitou pro 40 osob. Již brzy, v roce 1925, se budova dočkala přestavby, při které byly postaveny i zahradnický dům a vrátnice.
Uvnitř budovy se skrývala velká jídelna s prosklenou verandou, hrací, čtenářské, klavírní, kuřácké a biliárové salónky, léčebné oddělení s lehátkovým prostorem, masážní kabinet, sál pro gymnastiku, vzdušné a sluneční lázně, kuželna atd. Objekt měl zavedeno několik na svou dobu nastandartních věcí viz. elektrické osvětlení, vlastní vodovod a ústřední topení.
Léčila se zde onemocnění nervová, poruchy metabolismu, žaludeční, střevní i srdeční potíže.
Poté byl objekt sanatoria prodán jinému spolku. Ten zde léčil dětskou tuberkulózu.
Během 2. světové války zařízení sloužilo vojákům a jako dětský domov pro 220 dětí. Po válce se opět vrátilo k léčení dětské tuberkulózy a v roce 1981 zde bylo další léčení zrušeno.
V současné době budova již nestojí po několika letech spekulací o její demolici.
V okolí sanatoria u malého rybníčku se nachází pomník obětem čarodějnických procesů.
Galerie:
