Rozlehlý areál vrchnostenského dvora s převážně renesanční, barokní a klasicistní výstavbou je velmi hodnotný jak po stránce architektonické, tak i urbanistické. Stavební historie dvora čp. 15, hospodářského zázemí přilehlého zámku, sahá až do období renesance – renesančního původu je obytný dům. Kromě zmiňovaného domu se v areálu dvora nacházejí dva chlévy a stodola. Tyto objekty získaly svou podobu v baroku a částečně v 1. pol.19. století (stodola). Areál bývalého hospodářského dvora je situován jižně od zámku, naproti hlavnímu vstupu do zámeckého areálu. Severní uliční stranu dvora tvoří patrový podélně orientovaný dům se sedlovou na koncích zvalbenou střechou. K jeho severozápadnímu nároží přiléhá segmentově sklenutá vjezdová brána ukončená rovnou římsou. Západní a východní strany hospodářského dvora ohraničují budovy bývalých chlévů. Na jižním konci dvora stojí stodola v havarijním stavu. Předmětem ochrany je obytný dům – stavba a pozemky č. par. 235/1, 236, chlév I. – stavba a pozemek č. par. 231, chlév II. – stavba a pozemek č. par. 234, brána, ohradní zeď a pozemky dvora – č. par. 235/1. Sýpka, hospodářský dvůr a zámecký areál jsou dodnes zřetelným dokladem kulturního a urbanistického charakteru východní části města. Pozemek dvora a okolní pozemky patří městu. Dvoupodlažní jedenáctiosá budova s půlvalbovou střechou je v dobrém stavu. Vjezd do průjezdu je ze dvora, na hlavní fasádě jsou jen dveře.
Fotogalerie:
