V předchozím článku jsme vám přinesli prvních 6 opuštěných míst v zahraničí, která stojí za to navštívit (ovšem pouze na vlastní nebezpečí) a teď tu máme slíbenou druhou sérii.
Hotely Kupari Bay, Chorvatsko
Zdroj: Ikumi Nakamura
Z dálky tato sbírka budov na krásném chorvatském pobřeží vypadá téměř jako jakékoli jiné středomořské prázdninové letovisko – ale nenajdete zde žádné turisty. “Když občanská válka v roce 1991 roztrhala Jugoslávii, chorvatská policie tuto oblast ovládla, válečné lodě oblehly záliv a toto krásné letovisko se v mžiku stalo sutinami“, říká Nakamura. Kdysi rušné, okouzlující letovisko, je nyní tiché, kromě občasných nárazů padajících trosek.
Rybářská vesnice Houtouwan, Čína
Zdroj: Ikumi Nakamura
Přestože byla postavena teprve v 50. letech 20. století, čínská rybářská vesnice Houtouwan na ostrově Shengshan je nyní opuštěná a většina z její kdysi dvoutisícové populace odchází v 90. letech za lepším životem. Zůstala malá hrstka rodin, což znamená, že to není tak docela město duchů. Vesnice se stala jakousi turistickou atrakcí, a to především díky své bujné vegetaci. “Břečťan zakryl mnoho budov tak těsně, že se zdá, že byly záměrně zabaleny do zeleně“, říká Nakamura. “Jaký zvláštní a neobvyklý pohled.”
Loděnice Imari Kawanami, Kyushu, Japonsko
Zdroj: Ikumi Nakamura
Loděnice Kawanami byla jedním z prvních míst, která Nakamura navštívila jako průzkumnice Urbexu. Původně sklářská továrna se během druhé světové války stala loděnicí a muniční továrnou, než byla kolem roku 1950 uzavřena. „Možná si myslíte, že opuštěná místa působí ponuře, ale já si pamatuji, že to byla ta nejvyšší dekadentní krása“, říká Nakamura. “Plná světla, stromů, vůně čerstvého vzduchu. Všechny předměty vyrobené člověkem se vrací do přírody.” Na stěnách jsou dodnes namalované pokyny pro pracovníky. “Viděla jsem muže a ženy, kteří za války stavěli lodě.”
Zábavní park Taman Festival, Bali
Zdroj: Ikumi Nakamura
Stavba zábavního parku Taman Festival v 90. letech stála 100 milionů dolarů a měl změnit tvář cestovního ruchu na Bali s největším bazénem v zemi, obrovskou horskou dráhou a 3D kinem. Veřejnosti se však otevřela jen na velmi krátkou dobu, než byla v roce 2000 uzavřena – pravděpodobně kvůli hospodářské krizi v Asii. Jeho strašidelné pozůstatky zplodily nejrůznější městské legendy, jako například krokodýli v parku, kteří byli ponecháni sami sobě. Nyní je to mekka umělců graffiti – a městských průzkumníků. „Většina inspirovaných videoher byla na tomto místě silná, mírně umělé prostředí zábavního parku se prolínalo s bujným rostlinným životem a vytvořilo dokonalé herní zóny“, říká Nakamura.
Zábavní park Nara Dreamland, Japonsko
Zdroj: Ikumi Nakamura
Když byl v roce 1961 otevřen zábavní park Nara Dreamland, byl japonskou odpovědí na Disneyland s pohádkovým zámkem a obrovskou dřevěnou horskou dráhou – ale když byl v roce 1983 otevřen oficiální Disneyland v Tokiu, popularita parku rychle klesla a v roce 2006 byl nadobro uzavřen. “Den, kdy jsem prozkoumala toto místo, byl tak tichý a mlhavý, zdálo se, jako bychom byli jediní lidé, kteří na planetě zbyli“, říká Nakamura. V roce 2016 začala v parku demolice a nyní zbývá jen pustý pozemek. “Nemyslím si, že by si zasloužila být stržena, ale to se často zdá být osudem mnoha opuštěných míst.”
Elektrárna Wagakawa, Iwate, Japonsko
Zdroj: Ikumi Nakamura
“Mám velmi ráda obrovské betonové budovy a v Japonsku není mnoho opuštěných průmyslových areálů v měřítku této vodní elektrárny ze 40. let nahoře v horách“, říká Nakamura. Ona a její kolegové průzkumníci museli přebrodit řeku, aby se k ní dostali. Jakmile byla uvnitř rozlehlé stavby, dobrodružství pokračovalo, když vylezla do 30 stop vysoké duté trubky. “Použila jsem zrezlý kovový žebřík, abych se dostala do centrálního atria, natáhla jsem nohy přes mezeru jako ninja.” Nejistě se posadila na okraj a všimla si poblíž sršního hnízda. “Podle mých zkušeností je nejlepší způsob, jak se vyhnout závrati, snažit se nemyslet na pád.”