Volně stojící dvoupatrový dům dvoutraktové dispozice a skeletové konstrukce. Hlavní jižní fasáda je trojosá se středním rizalitem, 2.p. výrazně ustupuje, druhou část zabírá terasa. Stavitel MOK Oldřich Starý užil pro konstrukci domu jednoduchou železobetonovou kostru o šesti polích v dvojtraktovém uspořádání. Průvlaky v podélném směru mu tak umožnily navrhnout velké okenní otvory na jihovýchod, umocněné středními francouzskými okny, za nimiž jsou obývací pokoje. Stavebník Gustav Vaváček zde uplatnil svůj vliv, což je zaznamenáno i v původním výstavním katalogu. Dům je podsklepen a částečně zapuštěn do terénu. V suterénu je garáž, přístupná z boku. Dispozičně jde o standardní řešení, jakoby převzaté z nájemních domů se středním arkýřem po celé výšce. Projekt zvýrazňuje také osovost, symetrii celého domu, podpořenou právě uspořádáním obytných místností, z nichž zaujme zejména velká obytná hala – předsíň, s poměrně velkým oknem na sever. V principu se dispozice opakuje ve dvou podlažích, ve třetím, kde architekt navrhl po celé délce prvního traktu sluneční terasu, je plocha bytu výrazně zmenšená. Hmota schodiště je prosklená po celé výšce ze severní strany a je částečně předsazená před celý kubus domu. V plánech pro stavební povolení navíc přibyl balkon v patře, přístupný z jídelny, ten však nebyl realizován. Gustav Vaváček pracoval v Ústředním celním úřadu, kde zastával funkci vrchního celního rady. Spolu se svou manželkou Karlou Vaváčkovou měli tři děti, se kterými dům obývali.
Fotogalerie: