Podle mnoha vědců a archeologů největší tajemství Cheopsovy pyramidy ukrývají úzké 20-centimetrové šachty, které vedou z Královské a Královniny komory. Archeologové je označují jako větrací šachty, přesto, že se dodnes neví k jakému účelu sloužily. V jiné egyptské pyramidě se podobné šachty nenacházejí, jen v Cheopsově. Jaké tajemství tedy skrývají?
Tajemství „větracích“ šachet
Jak je již známo šachty v Cheopsově pyramidě nemají žádný praktický význam, ale jejich vybudování muselo být velmi komplikované a obtížné. Egyptští stavitelé by se nepouštěli do něčeho, k čemu by neměli důvod, šachty proto museli splňovat nějaký účel. Skotský spisovatel literatury faktu a odborník na starověké záhady Graham Hancock, který učinil počítačovou simulaci polohy hvězd na obloze nad pyramidami v Gíze jako byly umístěny v roce 2500 před Kristem, zjistil, že jedna z jižních šachet směřovala přímo k hvězdě Sírius, a druhá jižní šachta k jedné ze tří hvězd v pase souhvězdí Orion. Stavitelé Cheopsovy pyramidy proto s velkou pravděpodobností tyto šachty vybudovali tak, aby směřovaly k hvězdám. Samozřejmě, že většina oficiálních archeologů s tím vůbec nesouhlasí, ale přesto jsou „větrací“ šachty stále velkou záhadou. A proto nastoupila špičková technika, aby odkryla jejich dávná tajemství.
Miniroboti zkoumající šachty
Všechno to začalo v roce 1993, kdy chtěl německý inženýr Rudolf Gantenbrink vyčistit větrací šachty vedoucí z Královské komory pomocí minirobota, jehož pojmenoval Upuaut (nebo Wepwauwet). Druhého minirobota (Upuaut 2) pak poslal i do dalších zaslepených šachet. Upuaut 2 již byl vybaven kamerou a laserovými měřicími přístroji. Po asi 63 metrech Minirobot narazil na konci jižní šachty od Královniny komory na kamenná dvířka, na kterých byly dva kusy měděného kovu. Mimochodem byl to jediný kov dosud nalezen v celé Cheopsově pyramidě, a pokud by se ukázalo, že měděné kování opravdu obsahuje více než 2% cínu, jak si dosud odborníci myslí, celá datace doby bronzové by se muselo zcela změnit. Celý svět obletěla tato fantastická zpráva, a každý chtěl vědět, co se za tajemnými kamennými dvířky skrývá. Na rozřešení záhady si však archeologové, ale i nadšenci z celého světa museli počkat až do roku 2002, kdy se do šachty dostal další Minirobot.
Toho sestavil doktor Ng Tze Chuen z Hongkongu, a tentokrát byl robot vybaven kromě kamery i malou vrtačkou, kterou plánoval provrtat kamenná dvířka. Přes vyvrtaný otvor měl pak prostrčit kameru, aby se zjistilo, co se za dvířky skrývá. Celý mezinárodní projekt byl nazván Džed (Djed) podle Cheopsova kouzelníka. Minirobot sice vyvrtal otvor, přes který prostrčil i kameru, ale v přímém televizním přenosu došlo k obrovskému zklamání. Robot za kamennými dvířky nafilmoval jen další malou komoru, která byla zablokována ještě větším kamenným blokem. Celý projekt pak sice pokračoval, kdy britský inženýr Robert Richardson z Univerzity v Leedsu vybavil minirobota lepší kamerou, která se už uměla i natáčet do stran, ale další snímky byly zveřejněny až v roce 2011.
Co objevil projekt Džed?
V roce 2011 celý svět obletěly snímky, na kterých byly zachyceny namalováné čáry červenou barvou. Čáry se našli na podlaze, ale pro egyptology nebyly žádným velký překvapením. S největší pravděpodobností šlo o stavební značky, které používaly stavitelé pyramidy, a takto si zapisovali různé potřebné údaje. Projekt Džed ještě zjistil, že kamenný blok, který se nachází za prvními dvířky je hladký, a podle několika názorů archeologů musel být tedy velmi důležitý.
Nový Minirobot byl vybaven i vrtákem, kterým se dokáže provrtat i do většího kamenného bloku. Zatím však nejsou známy další informace, zda se mu to podařilo. Egyptolog Zahi Hawass, který tehdy celý projekt Džed řídil, řekl: „Královská komora mohla být postavena jen naoko. Pro starověké Egypťany bylo nejdůležitější pohřební komoru ukrýt. Možná je proto přece jen něco v pyramidě ukryté. „Může se tam ukrývat mumie faraóna Cheopse, která se doposud nenašla nebo je tam ukryto ještě něco důležitějšího, co by změnilo celou historii lidstva jak si myslí archeologičtí nadšenci?
