Dominantní částí tvrze je gotická, čtyřpatrová hranolová obytná věž o rozměrech 8,2×8,3 metrů a výšce 17 metrů. Její zdivo je většinou postaveno z lomového kamene, pouze čtvrté patro bylo částečně dostavované z pískovce. Nároží zesiluje bosování z pískovcových kvádrů. Suterénní místnost je přístupná gotickým obloukovým portálem a sklenuta je valenou klenbou z 18. století, která nahradila původní gotický trámový strop, po němž se dochovaly zbytky trámů ve zdivu. Místnost přízemí je přístupná gotickým lomeným portálem a sklenuta je gotickou valenou klenbou. V druhém, třetím a čtvrtém patře pak byly vlastní obytné prostory majitelů tvrze. Do místnosti prvního patra se původně vstupovalo od severu v místech dnešního okna, později byl z neznámých příčin přesunut vchod na současné místo ve východní stěně věže. Vstupní portál je gotický, lomený, se zbytky vpadlého pole a kladkových otvorů po padacím mostu do patra dnes již zaniklé budovy v sousedství věže. Jednotlivá patra pak byla oddělena pouze dřevěnými stropy a propojena dřevěnými schodišti. V severní stěně 2. patra se dochovalo okno se sedátky v nice, ostatní okna mají zachované kamenné okosené ostění. Zajímavá je obytná místnost ve 4. patře věže, kterou lze na základě nejnovějších poznatků interpretovat jako světnici s výdřevou z fošen (zřejmě svisle kladených), o čemž svědčí dochované kotvící trámy. Výdřeva byla odstraněna pravděpodobně již v raném novověku a stěny byly v místech výdřevy omítnuty. V severovýchodním koutě místnosti je zachováno topeniště, označené po průzkumu v roce 1986 za zbytky sopouchu krbu; při stavebně-historickém průzkumu v roce 2007 však nebyla existence krbu potvrzena, jako pravděpodobnější se ukazuje existence kamen. Součástí vybavení 4. patra byl prevet (záchod) v jižní stěně nad původním příkopem, po kterém se dochoval zazděný vchod. Při jižní straně věže se v místech zaniklého příkopu rozprostírá obytný dům ze 16. století, na jehož východní stěně se dochovalo původní číslování čp. 27 z doby vlády Marie Terezie.
Fotogalerie:
