Kaple Božího hrobu Na Zbořenci je pozůstatkem kláštera křižovníků. Je to drobná stavba se slepými arkádami v kněžišti. Původně byla přistavěna ke kostelu křižovníků a vcházelo se do ní z kostela. Kaple je postavena ze smíšeného zdiva a je omítnuta. Do omítky jsou vyryty falešné rýhy imitující kvádříkové zdivo. Vstupní portál je tesaný, za ním se nachází obdélná předsíň klenutá valenou klenbou. Úroveň podlahy kaple je níže, proto se do ní sestupuje třemi stupni schodiště. Předsíň osvětlují dvě protilehlá lomená okénka v bočních stěnách. Vlastní místo Božího hrobu je klenuto valenou klenbou a osvětleno malým obdélným okénkem v západní zdi. V kapli se nedochoval žádný inventář. Protože průčelí kaple bylo původně tvořeno severní zdí kostela, na počátku 20. století při rekonstrukci vznikla jeho nová podoba. Dne 24. července 1784 byl klášter v rámci josefínských reforem zrušen. Budovy a pozemky byly předány c. a k. eráru a využívány armádou jako kasárna. V letech 1871–1874 byl na místě kláštera postaven komplex budov ČVUT, který do svého využívání začlenil budovu proboštství. Roku 1904 byl kostel zbořen a spolu s ním nízké stavby k němu přiléhající, s vyjímkou kaple Božího hrobu.
Fotogalerie:
