Středa, 19 února, 2025
Paranormal magazín - Magazín plný tajemna
DomůOpuštěná místa v ČRKostel sv. Jakuba Většího, Vroutek

Kostel sv. Jakuba Většího, Vroutek

Románský jednolodní tribunový kostel údajně z první pol. 13. stol. snad z roku 1210, upravený a zaklenutý koncem 16. století, jehož založení je některými historiky datováno, až k roku 1160. Dle ústně podávané legendy byl základní kámen stavby položen roku 1116 budoucím knížetem Soběslavem I., který byl v roce 1116 držitelem žateckého údělu, tato legenda ale nemá historický základ.
Německy psaná kronika z 19. století uvádí dobu stavby kostela do let 1215-1218, historici tento datum nemůžou potvrdit, přesto je dané období velmi realné.
V období baroka byl přestavěn vrcholek věže. Kostel je obdélníkového tvaru s půlkruhovou apsidou na východě, na západní straně je vybudována hranolová věž. Stavba z pískových kvádrů v průčelí je členěna lizénami s obloučkovým vlysem. Východní průčelí kostela s trojúhelným štítem a sochou sv. Jakuba ve výklenku v ose.
V ose apsidy je štěrbinové románské okno s ústupky. Loď je z bloků červeného pískovce, detaily (vlysy a římsy) z bílého pískovce. Střechy jsou pokryty šindelem.
Ve věži kostela se nachází zvon z r. 1591, kdy Vroutek vlastnil rod Hrobčických z Hrobčic. Na zvonu je erb tohoto rodu, dále jména měšťanů, kteří přispěli na ulití zvonu, citace z Nového zákona, ale také jméno zvonaře – Hanns Wildt – a erb města Jáchymova odkud zřejmě pocházel. Z nejstaršího liturgického vybavení kostela se do dnešních dnů zachoval původní gotický oltář z období kolem roku 1460. Tento oltář, který je majetkem Národní galerie v Praze, byl nedávno zrestaurován a je umístěn v zámecké kapli v Horšovském Týně. Při severozápadní straně kostela stálo obytné stavení, sídlo tehdejší feudální vrchnosti, z jehož prvního podlaží se vcházelo zřejmě po dřevěné lávce přímo na tribunu kostela. Toto bylo potvrzeno archeologickým průzkumem v r. 1973.
Oba objekty, tj. kostel a tvrz, tvořily původně celek velmožského sídla, které bylo opevněno příkopem a valem, možná i palisádovou hradbou. Kostel poskytoval svému okolí neobyčejné útočiště. Dveře uzavírající masivní zdi o síle asi 130 cm mohly pevně zajistit zásuvné závory. Obranné možnosti posilovala i skutečnost, že vstupy zpřístupňovaly dvě části budovy, které nebyly navzájem komunikačně spojité.
Uvážíme-li téměř osmisetleté trvání a pohnuté osudy kostela a obce, lze jistě mluvit o zázraku, že se nám tento skvost románské architektury zachoval do dnešních dnů.

Fotogalerie:

Předchozí článek
Další článek
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY

ZANECHAT ODPOVĚĎ

Zadejte svůj komentář!
Zde prosím zadejte své jméno

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.

Buďte s námi

1,528FanoušciTo se mi líbí
68SledujícíSledovat
91OdběrateléOdebírat

NÁHODNÉ ČLÁNKY - ČESKÁ REPUBLIKA

NÁHODNÉ ČLÁNKY - ZAHRANIČÍ

68 Sledující
Sledovat