Strašidelný dům v Čechách – paranormální fenomén Komunistické strany byl dobře skrytý

Strašidelné domy, kde se paranormální události vyskytly nebo se stále vyskytují, lze nalézt také u nás v České republice. Jedním z takových domů byl i dům v malé české vesničce Bohučovice, která dnes patří k městu Hradec nad Moravicí. V prosinci 1985 se začaly šířit zprávy mezi vesničany a říkaly, že v jednom rodinném domě začalo strašit.
Zpráva o strašidelném domě se rychle rozšířila i do nedalekého okresního města Opava, a o dům se začala zajímat nejen státní televize, ale i StB, kriminálka a KSČ. Co se dělo v domě, a proč komunisté odmítli celý případ pod koberec?

V Bohučovicích…
Nikdo se o tajemném případu v Bohučovicích nemohl dozvědět kvůli komunistickému režimu. Tehdejší krajský tajemník KSČ měl v prosinci roku 1985 prohlásit, že takové strašení před sjezdem strany ve svém kraji nedovolí, a komunisté se i za pomoci StB pokusili celý případ ututlat. I když se o to velmi snažili, množství očitých svědků si tyto paranormální jevy ve zdejším rodinném domě, který mimochodem stále stojí, dobře zapamatovali, a ještě i dnes si vesničané z Bohučovic na tento případ vzpomínají.

Starší rodinný dům, ve kterém začalo v jeden prosincový den roku 1985 nevysvětlitelně strašit, patřil manželům Smolkovým. Manželé měli i jedenáctiletého syna Tomáše, který se stal později podle vyšetřujících kriminalistů ústřední postavou “strašení”.

Podivné události v domě začaly s nevysvětlitelnými výkyvy teplot, které se náhle objevily. Pak se tapety začaly odlepovat tak, že spodní vrstva s lepidlem zůstala na zdi. Pokračovalo to samovolným spadnutím nástěnných hodin, které i když manželé dali opět namísto spadly ještě dvakrát.

Hodiny zůstaly na zemi, ale několikrát se spontánně posouvaly po podlaze. Události pak nabraly rychlý spád, a v domě se spontánně pohybovaly a přesouvaly další předměty jako váza, hrnky, příborník, prádelník, stůl a židle, odpadávaly kachličky, kýval se lustr, a pak se začaly posouvat i těžké kusy nábytku a kovové předměty deformoval neznámý tlak.

V jedné okenní tabuli se objevil kulatý otvor jako po průstřelu, okno však nebylo vůbec prasklé navíc vnější sklo poškozené nebylo, podivný otvor byl jen z vnitřní strany okna. Kruhový otvor měl dokonce porcelánový pohár v den, který jeho manželé vytáhli ze zavřeného kredence. Menší předměty jako hrníčky, talíře, příbory pak začaly doslova vystřelovat ze svých míst, a ohrožovaly mladou rodinu.

Situace vyvrcholila tím, když začalo hořet asi dvacet míst v domě do dobu půl hodiny. Tyto události se opakovaně odehrávaly během několika dní, a proto zoufalí manželé Smolkovi požádali o pomoc Národní výbor Hradce nad Moravicí. Úřad vyslal svého zaměstnance na “místo”, aby to objasnil.

Kriminalistické-komunistické vyšetřování
Strašit v domě nepřestalo ani po příchodu zaměstnankyně Národního výboru, kterou byla Jana Lysáková, která si na tento případ vzpomněla při interview s Martinem Jarošekem, který s ní udělal rozhovor v roce 2006 pro Listy Moravskoslezské. Po 21 letech si Jana Lysáková velmi dobře pamatovala na hrůzu, kterou zažila v samotném domě.

V jedné z místností podle jejích slov zavanul chladný vítr, ozvala se rána, a některý z předmětů vysokou rychlostí vletěl do prostoru. Do domu přišli později i četníci z Veřejné bezpečnosti, hasiči, a také reportéři ze státní Československé televize, kteří o strašení udělali reportáž do Aktualit.

Zpráva však vůbec nevycházela z politických důvodů. Z Prahy do Bohučovic dokonce přicestoval i slavný psychotronik PhDr. Zdeněk Rejdák, který paranormální jevy také detailně zdokumentoval, a upozornil na to, že podobné případy se odehrávaly i v zahraničí, kde byl za viníka označen poltergeist, tedy hlučný duch. I kriminalisté, kteří celý případ vyšetřovali, zažili spoustu nevysvětlitelných jevů.

Viděli, jak byla pohovka spálena tak, že někdo musel škrtnout sirku uvnitř pohovky. Z prádelníku vytáhli látku, která vypadala nepoškozená, ale po rozprostření bylo zjištěno, že byla spálena uprostřed.

Když chtěl pan Smolka nabídnout kriminalistům uzenou šunkou z chladničky, na vlastní oči viděli, že hořelo i v ledničce, kdy se ještě z uzené šunky kouřilo. Navzdory všemu nakonec kriminalisté za původce všech nevysvětlitelných jevů označili jedenáctiletého syna Smolků Tomáše.

Kriminalisté Tomáše dokonce tajně unesli, a převezli do psychiatrické léčebny v Opavě na vyšetření jeho zdravotního stavu. Nicméně tehdejší primátor psychiatrického oddělení MUDr. Hřebíček označil chlapce jako zdravé a bezproblémové dítě.

Proto byl Tomáš převezen na kliniku do Olomouce, kde byl psychiatričkou, která pracovala pro komunistický režim, donucen, aby se přiznal k žhářství. Po přiznání byl Tomáš opět vrácen svým rodičům, na celý případ se strašením se zapomnělo, a komunistický režim vše zametl pod koberec.

Hledám příčinu hrůzy
Příčinu hrůzy v Smolkově domě zkoušeli objasnit obyčejní lidé, kriminalisti i psychotronici. Podle vyšetřovatelů může být mikroseismická činnost způsobená nedalekými kamennými lomy nebo laserovými zbraněmi, protože se pobíž Bohučovic nacházelo vojenské území vojsk Varšavské smlouvy. Další teorie říká, že se jednalo o pomstu babičky, když po smrti nevěřící manželé Smolkovi svěsili velký kříž z kuchyňské zdi.

A podle psychotroniků byl nevysvětlitelný fenomén způsoben paní Smolkovou, která nenáviděla svého zetě, který také žil v domě. Její rostoucí vnitřní hněv, který si neuvědomovala, způsobil paranormální jevy, protože všechny létající objekty se vyskytovaly pouze v místnostech, kde byl její zeť.

Podle psychiatrů byl psychický tlak příčinou spontánní psychokineze. Publicista Martin Jarošek, který měl v roce 2006 rozhovor s Jany Lysákovou, poukázal také na to, že v jednom z pokojů, byl nalezený kámen neznámého původu který ležel pod oknem. Kriminalisté zabavili kámen při vyšetřování a nikdo neví, co se s ním stalo, protože se o něm nikdy nikdo nezmínil.

Horor v domě časem skončil a dokonce ještě v roce 2006 v něm žil i Tomáš Smolka s matkou. V Bohučovicích, kde dnes bydlí jen asi 300 obyvatel, je stále spousta lidí, kteří si pamatují, na strašení i vyšetřování v domě Smolkových. Události z roku 1985 však zatím nebyly dodnes seriózně vysvětleny.